Metodika představuje dotazník založený na existenciálních přístupech k vnímání osamělosti. Podle těchto koncepcí umožňuje přijetí osamělosti jako nevyhnutelného aspektu existence nově nahlížet na situace samoty – chápat je jako prostor pro vnitřní dialog, obnovu a osobní rozvoj. Naopak vyhýbání se osamělosti nebo výrazný pocit nepohody s ní spojený často vede k trvalému hledání vnějších sociálních kontaktů, což se může stát způsobem úniku před vlastními prožitky a překážkou růstu.
Plná verze dotazníku obsahuje 40 tvrzení rozdělených do osmi tematických subškál, z nichž každá zachycuje specifický aspekt vztahu k osamělosti a pobytu o samotě:
- Izolace — odráží představu o nedostatku lidí, se kterými je možné navázat emocionálně blízkou nebo podporující interakci.
- Prožívání osamělosti — zahrnuje obecně formulovaná tvrzení, která vytvářejí představu vlastního „Já“ jako někoho, kdo zažívá stav osamělosti.
- Odcizení — zdůrazňuje vnímání distance nebo absence významných vazeb s okolím.
- Dysforie osamělosti — hodnotí negativní emoční reakce vznikající při pobytu o samotě.
- Osamělost jako problém — zachycuje tendenci vnímat osamělost jako nepříznivý či nežádoucí jev.
- Potřeba společnosti — měří míru potřeby sociální interakce a tendenci vyhledávat kontakt.
- Radost z odosobnění — odráží pozitivní vztah k samotě a schopnost čerpat z ní emoční přínos.
- Zdroj samoty — zahrnuje tvrzení popisující produktivní a podpůrné aspekty pobytu o samotě.
- Celková osamělost — zachycuje míru aktuálně prožívané osamělosti a vnímání nedostatku blízkého či emočně podporujícího kontaktu.
- Závislost na kontaktu — vyjadřuje míru potřeby sociální interakce a tendenci vyhýbat se situacím samoty spojeným s nepohodou.
- Pozitivní osamělost — popisuje schopnost nalézat v samotě zdroj, považovat ji za přínosnou a využívat ji k osobnímu rozvoji.
Online test
Instrukce:
Budou vám předložena různá tvrzení. Prosím, posuďte každé z nich postupně a ohodnoťte, do jaké míry s ním souhlasíte, výběrem jedné ze čtyř možností odpovědi.